10 Ks/1944 Pribina

Predám originál veľký obraz/plagát Nitrianskeho arcibiskupa Dr. Karola Kmeťka z obdobia Slovenského štátu. Bol vydaný Jednotkou katolíckych mužov. Tlačila Slovenská Grafika Bratislava v roku 1944 55x65 cm Karol Kmeťko bol jedným zo signatárov Martinskej deklarácie z 30. októbra 1918. V rokoch 1918 – 1920 bol členom Revolučného národného zhromaždenia, v roku 1920 sa stal poslancom Národného zhromaždenia za HSĽS. Na svoj mandát rezignoval v roku 1922 po zaujatí funkcie biskupa. Pápež Benedikt XV. v tajnom konzistóriu 13. novembra 1920 vymenoval prvých troch slovenských biskupov – Mariána Blahu pre Banskobystrické biskupstvo, Karola Kmeťka pre Nitrianske biskupstvo a Jána Vojtaššáka pre Spišské biskupstvo. Všetkých troch vysvätil 13. februára 1921 v Nitre pápežský nuncius v Prahe Clemente Micara. 11. mája 1944 ho pápež Pius XII. menoval za arcibiskupa ad personam. Dôležitosť vymenovania K. Kmeťka za arcibiskupa tkvela v tom, že na Slovensku sa ešte pred 2. svetovou vojnou vyzdvihla všeobecne uznávaná cirkevná autorita, o ktorú sa mohli katolíci oprieť po zmene politického režimu. Určitou nevýhodou bol jeho vysoký vek a horší zdravotný stav. Jeho autoritu nemohli spochybňovať ani odporcovia HSĽS, od ktorej sa Kmeťko odpútal ešte v medzivojnovom období. Veľa zavážil aj jeho postoj proti rasovému zákonodarstvu a neľudskostiam páchaným v spojitosti s riešením „židovskej otázky“ na Slovensku. Ujímal sa prenasledovaných a väznených. V záujme týchto vykonal niekoľko sto intervencií, pričom nikdy nehľadel na ich náboženskú príslušnosť, ani na ich árijský alebo neárijský pôvod. Koncom septembra 1944 osobne vyhľadal veliteľa nemeckého Gestapa, aby zamedzil prenasledovanie obetí nacizmu, čo bolo pre neho nie malým uponížením. 22. decembra 1948 arcibiskup Kmeťko zomrel. Bol pochovaný v nitrianskej katedrále v biskupskej krypte. 100€ Antonto@

Pěkný stav . Rok 1944 Osobní odběr : Louny , možno i zaslat . Možnost předat také : Brno , Přerov , Kroměříž .Volejte či pište Platí do smazání

Dalibor Mareček (6. července 1915 Poříčany – 20. února 1945 Český Brod)[1] byl český malíř a hudebník. Rodiče Jeho otec František (nar. 1883) se dal na učitelskou dráhu. Zajímal se o hudbu, poezii, výtvarné umění a hru na housle. Za první světové války byl dva roky na frontě v Haliči, ale jako pacifista ani jednou nevystřelil a kvůli fingovanému „zánětu žil“ byl zproštěn vojenské služby. Po válce mu bylo nabídnuto místo v orchestru Národního divadla, ale odmítl, a zůstal v Poříčanech. V letech 1932 – 1939 řediteloval škole v Klučově. Zemřel v roce 1960. Matka Maří Magdaléna (nar. 1891) chtěla studovat zpěv, ale otec to rázně zakázal. Byla to vzdělaná žena s širokým rozhledem. Život a dílo Narodil se v Poříčanech jako druhé ze tří dětí. Po gymnaziálních studiích v Českém Brodě, které absolvoval v letech 1926–1934, studoval od roku 1934 do roku 1937 na Českém vysokém učení technickém u Oldřicha Blažíčka, Josefa Sejpka a Cyrila Boudy kresbu a poté, až do uzavření vysokých škol, na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku. Tíhnul k divadlu a také k hudbě, hrál dobře na housle, jako jeho otec. Zpočátku se věnoval převážně krajinám z okolí jeho rodiště (Stodoly v Klučově I – III, Chalupy na Českobrodsku, Silnice u Lstiboře I – IV). Bylo to v době jeho mládí nezatížené chorobou ani válkou, kdy si užíval života plnými doušky. Kolem roku 1937 jsou datovány i skici k autoportrétu (I – III). Ty, i přes hrubé „impresionistické“ tahy štětcem vystihovaly charakter postav. Roku 1938 přibyly témata ze Slovenska (Liptovské hole I – IV), řídce se věnoval i zátiší (Zátiší s begonií, Zátiší s houslemi, Zátiší se pstruhy). Ve 40. letech 20. století začal malovat temnějšími barvami (V parku, 1943), více figurální kompozice plné intelektuální meditace a figury připomínali spíše stíny a přízraky (Rozhovor I a II). V obrazech zobrazil existenciální tíseň a samotu lidského individua. Zázrak sv. Marka, Poutníci I a II (1942), Setkání (1942), Vyprávění Dona Quijota (1943) a Návrat Odysseův (1944), Žena ze sanatoria. V roce 1943 byl po účasti na výstavě Hosté Mánesa přijat za člena tohoto spolku. V květnu 1944 vystavoval část svých prací ještě v Kutné Hoře a členskou výstavu Mánesa obeslal v létě svými posledními díly, jež mu vynesla zařazení mezi „zvrhlé umělce“ – Muziku, Špálu a jiné. Trpěl tuberkulózou plic a ledvin, ta mu byla odebrána již během studií v podolském sanatoriu. Během náletů na Prahu byl již těžce nemocný převezen do nemocnice v Českém Brodě, kde v únoru 1945 zemřel ve věku nedožitých 30 let na tuberkulózní zánět mozkových blan. Zastoupení v galeriích Národní galerie – Setkání, Vyprávění Dona Quijota, Návrat Odysseův a Krajina jihočeská – (zakoupila 11/1976)*******ponúkam na predaj obraz od českého profesionála Dalibor Mareček...cena diela - 550 euro...obraz v TOP stave kvality bez akýchkoľvek poškodení...možnosť poslať poštou po platbe vopred na účet !!! + poštovné...alebo výmena za in

Predam stary obraz z roku 1944,z druhej strany je ties obraz kvety v pohary s podpisom E.Pinkalský.

Dalibor Mareček (6. července 1915 Poříčany – 20. února 1945 Český Brod)[1] byl český malíř a hudebník. Rodiče Jeho otec František (nar. 1883) se dal na učitelskou dráhu. Zajímal se o hudbu, poezii, výtvarné umění a hru na housle. Za první světové války byl dva roky na frontě v Haliči, ale jako pacifista ani jednou nevystřelil a kvůli fingovanému „zánětu žil“ byl zproštěn vojenské služby. Po válce mu bylo nabídnuto místo v orchestru Národního divadla, ale odmítl, a zůstal v Poříčanech. V letech 1932 – 1939 řediteloval škole v Klučově. Zemřel v roce 1960. Matka Maří Magdaléna (nar. 1891) chtěla studovat zpěv, ale otec to rázně zakázal. Byla to vzdělaná žena s širokým rozhledem. Život a dílo Narodil se v Poříčanech jako druhé ze tří dětí. Po gymnaziálních studiích v Českém Brodě, které absolvoval v letech 1926–1934, studoval od roku 1934 do roku 1937 na Českém vysokém učení technickém u Oldřicha Blažíčka, Josefa Sejpka a Cyrila Boudy kresbu a poté, až do uzavření vysokých škol, na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku. Tíhnul k divadlu a také k hudbě, hrál dobře na housle, jako jeho otec. Zpočátku se věnoval převážně krajinám z okolí jeho rodiště (Stodoly v Klučově I – III, Chalupy na Českobrodsku, Silnice u Lstiboře I – IV). Bylo to v době jeho mládí nezatížené chorobou ani válkou, kdy si užíval života plnými doušky. Kolem roku 1937 jsou datovány i skici k autoportrétu (I – III). Ty, i přes hrubé „impresionistické“ tahy štětcem vystihovaly charakter postav. Roku 1938 přibyly témata ze Slovenska (Liptovské hole I – IV), řídce se věnoval i zátiší (Zátiší s begonií, Zátiší s houslemi, Zátiší se pstruhy). Ve 40. letech 20. století začal malovat temnějšími barvami (V parku, 1943), více figurální kompozice plné intelektuální meditace a figury připomínali spíše stíny a přízraky (Rozhovor I a II). V obrazech zobrazil existenciální tíseň a samotu lidského individua. Zázrak sv. Marka, Poutníci I a II (1942), Setkání (1942), Vyprávění Dona Quijota (1943) a Návrat Odysseův (1944), Žena ze sanatoria. V roce 1943 byl po účasti na výstavě Hosté Mánesa přijat za člena tohoto spolku. V květnu 1944 vystavoval část svých prací ještě v Kutné Hoře a členskou výstavu Mánesa obeslal v létě svými posledními díly, jež mu vynesla zařazení mezi „zvrhlé umělce“ – Muziku, Špálu a jiné. Trpěl tuberkulózou plic a ledvin, ta mu byla odebrána již během studií v podolském sanatoriu. Během náletů na Prahu byl již těžce nemocný převezen do nemocnice v Českém Brodě, kde v únoru 1945 zemřel ve věku nedožitých 30 let na tuberkulózní zánět mozkových blan. Zastoupení v galeriích Národní galerie – Setkání, Vyprávění Dona Quijota, Návrat Odysseův a Krajina jihočeská – (zakoupila 11/1976)*******ponúkam na predaj obraz od českého profesionála Dalibor Mareček...cena diela - 160 euro...obraz v TOP stave kvality bez akýchkoľvek poškodení...možnosť poslať poštou po platbe vopred na účet !!! + poštovné...

Pěkný stav . Rok 1944 Osobní odběr : Louny , možno i zaslat . Možnost předat také : Brno , Přerov , Kroměříž .Volejte či pište Platí do smazání